Šedé období (1)

2. listopadu 2017 v 14:54 |  My mess...
Našla jsem v jednom z mých sešitů zápis ze dne 14/3/2017. Tehdy jsem zrovna měla jedno ze svých "šedých období"... Nepsala jsem to, abych byla politována, ale abych to ze sebe mohla dostat... Jakkoliv, ale co nejrychleji. Vedle narychlo naškrábaného data stojí:

Proč se zas cítím tak špatně? V pátek jsem musela použít svou postel jako boxovací pytel, v sobotu jsem strávila dvě hodiny zavřená ve skříni, v neděli jsem se rozbrečela kvůli naprosté kravině. Včera večer mi Člověk napsal: "Hej, mám takovou existenční krizi..." A je to tu zase. Člověk má krizi. Člověk se cítí "jako v depresi, ale v takové divné depresi", už se "ani nemůže podívat po hezké holce, aniž by si vzpomněl na svou momentální femme fatale". No chudák! Pokusila jsem se jej rozveselit vtipem, ale bylo mi řečeno, že "na vtipy je teď opravdu špatná chvíle" a že "to mám brát vážně".
Dobrá, když vážně, tak vážně! Taky přihodím svoje problémy. Už dlouho jsem mu chtěla napsat, že mě tu pár osob dohání k šílenství, nebo, že když se rozzlobím, začnu být přehnaně agresivní a ohánět se okolo sebe nožem, což mě děsí, protože jsem taková nebývala... Tolik věcí s kterými bych se ráda svěřila, ale radši jsem to nějak zestručnila. Byla jsem tak ráda, že to konečně můžu někomu napsat, všechny mé příznaky šílenství. V mysli jsem volala o pomoc, nebo alespoň o radu...
"Stárneš." Stárneš, holka, proto se cítíš tak divně. "Stárneš." A to bylo všechno. Vrátil se k podrobnému popisování jeho pocitů a obav. "Všichni okolo jsou šťastní a jen tak živoří," píše. Samozřejmě, to bys ale musel vystrčit hlavu zpod toho svého bouřkového oblaku, pak bys možná živořil taky, Člověče. Možná by sis všiml, že svět není jen černobílé romantické drama s tebou a tvou femme fatale v hlavní roli. Možná by sis všiml barev okolo... Ale Člověk pokračuje ve svém výlevu: "A ty to jen sleduješ a víš, že chceš zažít tu hloubku." Samozřejmě, ty totiž o hloubce něco víš! Zvláště když jde o hloubku citovou, proto jsi vystřídal patnáct přítelkyň, že? A pak, že já jsem naivní...
Celé to bylo tak směšné, až mě to rozbrečelo. Nenávidím se za to, že mě taková hloupost rozbrečela. Nenávidím ho za to, že mě rozbrečel. Brečím a nenávidím ho. A to jsem ho před pár lety považovala za svého nejbližšího přítele. Proč vlastně brečím? A proč ho nenávidím? Jsem hysterická...
11:21, už jen dvacet devět minut do konce hodiny, pak si můžu nerušeně zoufat celých dvacet minut. Potom se budu chvíli usmívat, až půjdu se spolubydlícími na oběd, a pak si můžu zoufat dál až do dvou hodin odpoledne. Před týdnem jsem sama před sebou schovala nůž a teď ho nemůžu nikde najít. Možná je to tak lepší. Dvacet čtyři minut do konce. Až se vrátím do svého pokoje, zavřu se do skříně. Ve skříni je mi dobře. Jen já a tma a moje představy. Tam si můžu zoufat jak jen chci, tam mě nikdo nebude rušit. Osmnáct minut.
Včera o půlnoci mě Spike vyzval, abych to vykřičela, ať už je to cokoliv. Řekl: "Do you remember the old Silent Scream?" A tak jsem křičela. Potichu, ne hlasitěji než bzučí moucha a přitom z plných plic. Křičela jsem, až mne bolely všechny mimické svaly, až jsem byla ve tváři rudá jako rak a moje kůže žhnula, že se moje slzy namísto koulení se rovnou vypařovaly. Dvanáct minut. Včera se mě ostatní ptali, co se děje. "Seš ňáká přejetá, ne?" Řekla jsem jim, že v seriálu zemřela moje oblíbená postava. A oni se mi smáli. "Seriál není život, holka!" Ne, seriál není život. Seriál je realističtější.
Sedm minut. Hlavou se mi promítají apokalyptické výjevy. Válka, boj, masakr. Jde o život. Rozbořená města, v nichž se hbitě ze stínu do stínu pohybují skupinky mladých mého věku. Ti co se narodili mezi rokem 1995 a 2005. To jsou ti, co přežijí. Ti mladší dvanácti let jsou zabíjeni těmi staršími třiadvaceti. A ti starší třiadvaceti jsou zabíjeni námi, abychom pomstili ty mladší. To je nový koloběh života... Tři minuty... Jedna...
KONEC
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 sugr sugr | E-mail | Web | 2. listopadu 2017 v 18:30 | Reagovat

Hodně smutné a hodně emotivní.
Ale dobře napsané!:-)

2 Kory Kory | Web | 2. listopadu 2017 v 21:28 | Reagovat

Jo, souhlasím, že je to narozdíl od mnoha podobných vybrečávacích článků dobře npsaný.

3 AIM! AIM! | Web | 2. listopadu 2017 v 22:25 | Reagovat

[1]: [2]: Děkuji :) Nerada působím, že si stěžuji, ale někdy to prostě ven musí...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama